Masopust je starodávným zvykem, v minulosti jím bylo označováno období od Tří králů do Popeleční středy, neboť tímto dnem začíná postní období před Velikonocemi. Den předtím (masopustní úterý) probíhala masopustní zábava, kterou Masopust vyvrcholil. Synonymem masopustu je slovo karneval (z italského carnevale – „maso pryč“).
Masopust byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i „něco pro zahřátí“, takže průvod byl stále veselejší. Mezi nejčastější masky patřili: medvěd (s medvědářem), kůň, kozel, kominík, bába s nůší a mnoho dalších. V dnešní době se k tradičním maskám přidává například maska dobrého vojáka Švejka a jeho posluhovačky, opice, policisty, anděla, čerta a dalších.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Dnes se již asi na většině míst neslaví masopust v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve. Ale asi většina z nás se v této době zúčastní nějakého karnevalu nebo průvodu maškar, tradice tak přežívá i nadále, i když v pozměněném duchu.
